Computers #1

Consul 2717 - neboli Zbrojováček. To už se jednalo o počítač, který jsem ovládal relativně pravidelně a navíc se podobal počítači. Trošku podezírám Apple, že se inspiroval designem pro jejich iMac.

Běžel samozřejmě na BASICu, tuším, že se jednalo o verzi -G, která bootovala z interní ROMky a nebo variantu +G, která bootovala ze sítě. A to už byl mazec. Dvě obrovské, resp. jedna veliká bedna s dvěmi disketovými jednotkami, každá o kapacitě 32kb (pokud se nepletu) - to se šetřilo kódem, ani nevím, zda se již v té době používaly #kommenty. Jednalo se o 8” diskety, na kterých byl OS Basnet (nemůžu o něm nic najít).

Vzpomínam si, že jsme na škole měli poměrně dobře vybavenou učebnu. Disketové jednotky byly dvě - jedna v barvě počítačů a druhá, modrá škatule. Myslím, že pravidlem bylo nepokládat žádné předměty na tyto jednotky, jinak se neuchladily. V případě modré krabice bylo riziko vznícení.

Na masivním, ocelovém podvozku, byla umístěna jehličková tiskárna značky Consul 2113 (asi). Opět nemohu najít obrázek, natož specifikaci. Byla ohromná, netuším zda jenom na traktorový papír (pro který měla ocelový držák/koš ve spodní části podvozku) nebo i běžný A4-A1, tisková hlava připomínala zmenšeninu raketového motoru a datový kabel byl jak od svářečky.

Toto už byla ale počítačová síť adektvátní k těm dnešním. Určite se nejednalo o IPX/SPX nebo TCP/IP síť, ale využíval se hlavní počítač pro načítání programů z disket, tištění na tiskárně, komunikace mezi jednotlivými počítači a kdo ví co ještě. Více činností mne ale nenapadá a to jenom proto, že si je nedokážu představit, neznaje detailněji tuto technologii.

Připojení kazetového magnetofonu bylo také možné, ale kdo by nosil kazety, když už tam byly diskety! Bylo tam poměrně hodně portovaného SW z PMD, ve finále to byl stejný základ. Včetně her samozřejmě. Diskety jsme ale jako studenti druhého stupně základní školy neměli v žádných silách vlastnit. Ostaně by nám byly k ničemu.

Klávesnice byly masivní, kostrukce dle mého byla ještě ovlivněna ruským stylem tvorby jakékoliv technické záležitosti - težké, ocelové, veliké, obrany schopné s možností vzhletu z jakéhokoliv povrchu.

Zajímavé bylo, že s programovacím jazykem Karel jsem měl tu čest snad jednou, možná dvakrát, jinak jsmě pracovali s výukovými programy, kreslili jsme si a dokonce programovali nějaké vědecké výpočty v Basicu.